melamin
krystalická látka o teplotě tání 354 °C. Připravuje se např. zahříváním močoviny na 350 – 500 °C s alumosilikáty. Používá se k výrobě melaminových pryskyřic.
methakrylová kyselina CH2=C(CH3)COOH
2-methylpropenová kyselina, bezbarvá látka, teplota tání 16 °C, teplota varu 162 – 163 °C. Připravuje se hydrolýzou svého nitrilu nebo methylesteru, který je základem pro výrobu plexiskla.
mléčná kyselina, CH3–CH(OH)–COOH
2-hydroxypropanová kyselina, sirupovitá hygroskopická kapalina, mísitelná s vodou. Má jedno asymetrické centrum, takže existuje ve dvou antipodech D( – ) a L(+). Teplota tání 25 – 26 °C, a ve formě racemátu 18 °C. Vzniká z glukosy anaerobní glykolýzou, např. při mléčném kvašení nebo při svalové práci.
močová kyselina, C5H4N4O3
2,6,8-trihydroxypurin, bezbarvá krystalická látka, teplota tání 400 °C (za rozkladu), velmi málo rozpustná ve vodě a jiných rozpouštědlech. U plazů a ptáků je produktem detoxikace amoniaku, u savců včetně člověka se může vylučovat v důsledku chorobného metabolismu (močové a ledvinové kameny, dna). Nejdůležitější konečný produkt dusíkového metabolismu; nachází se v moči a její soli se nazývají uráty. Močová kyselina byla izolována z ptačích exkrementů.
močovina H2N–CO–NH2
karbamid, bezbarvá krystalická látka, teplota tání 132 °C; dobře rozpustná ve vodě a methanolu, málo v etheru a chloroformu. Vyrábí se reakcí oxidu uhličitého s amoniakem pod tlakem za zvýšené teploty. Poprvé byla připravena zahříváním kyanatanu amonného (F. Wöhler, 1828). Ke kyselinám se chová jako jednosytná zásada, acylací vytváří ureidy. U savců je močovina produktem detoxikace amoniaku organismů;
morfolin, C4H9NO
tetrahydro-1,4-oxazin, heterocyklická sloučenina zásaditých vlastností. Používá se jako rozpouštědlo a chemikálie v organické a farmaceutické syntéze.
mravenčí kyselina, HCOOH
methanová kyselina, acidum formicum – bezbarvá, ostře páchnoucí kapalina tuhnoucí při 8,3 °C a vroucí při 100,7 °C. S vodou je neomezeně mísitelná. Izolována byla poprvé z těl mravenců. Vyrábí se nejčastěji reakcí oxidu uhelnatého s alkalickými hydroxidy a následným vytěsněním ze vzniklých solí kyselinou sírovou. Má též redukční vlastnosti.
Hustota 0,9, t.t. 6°C, t.v. 80°C
myrcen, C10H16
nenasycený terpen, kapalina příjemné vůně obsažená v rostlinných silicích. Používá se při výrobě voňavek.
naftalen, C10H8
nejjednodušší kondenzovaný benzoidní aromatický uhlovodík. Tvoří bezbarvé krystalky. Teplota tání 80 °C, teplota varu 218 °C, charakteristického zápachu, je nerozpustný ve vodě, rozpustný v nepolárních rozpouštědlech. Je součástí kamenouhelného dehtu, ze kterého se izoluje.
naftoly, C10H7OH
hydroxyderiváty naftalenu. Vyrábějí se tavením alkalických solí naftalensulfonových s hydroxidem sodným. 1-naftol (teplota tání 96 °C, teplota varu 282,5 °C), 2-naftol (teplota tání 123 °C, teplota varu 286 °C) slouží k výrobě barviv i léčiv a dalších produktů.
nikotin
pyridinový alkaloid izolovaný z listů tabáku, rostliny z čeledi lilkovitých. Bezbarvá, na vzduchu tmavnoucí kapalina; teplota varu 246 °C, je dobře rozpustná ve vodě. Dobře se vstřebává v organismu a proniká buněčnými membránami. Je vysoce toxický, působí dráždivě na centrální nervový systém. Ve směsi s ostatními tabákovými alkaloidy má insekticidní účinky. Nazván podle francouzského diplomata J. Nicota (1530 – 1600), který dovezl tabák z Ameriky do Francie.
nikotinová kyselina
3-pyridinkarboxylová kyselina, niacin (provitamín PP) – bezbarvá krystalická látka, teplota tání 235 – 236 °C. Vyskytuje se zejm. v obilovinách, kvasinkách, játrech a ledvinách. Připravuje se oxidací vhodných derivátů pyridinu. Používá se v lékařství
nitrobenzen, C6H5NO2,
toxická kapalina, je cítit po hořkých mandlích, slabě nažloutlá, teplota varu 211 °C, tuhnoucí při 5,7 °C. Vyrábí se nitrací benzenu. Je důležitou surovinou pro výrobu anilinu. Slouží též jako vysokovroucí polární aprotické rozpouštědlo.
nitromethan, CH3NO2
nejjednodušší nitrosloučenina. Připravuje se nejčastěji reakcí chloroctanu sodného s dusitanem sodným. Bezbarvá kapalina; teplota varu 101 °C. Používá se jako polární aprotické rozpouštědlo.
1-nitronaftalen
nitronaftalen, 1-nitronaftalen, vzniká nitrací naftalenu. Důležitý meziprodukt v barvářském průmyslu.
octová kyselina, CH3COOH
ethanová kyselina, ostře páchnoucí bezbarvá kapalina, teplota varu 118 °C, tuhnoucí při 16,6 °C, neomezeně mísitelná s vodou. Slabá jednosytná kyselina, tvořící s většinou kovů ve vodě dobře rozpustné soli. Izolována a vyráběna byla nejdříve z octa. Synteticky se vyrábí nejčastěji oxidací ethanolu nebo oxidací butenů obsažených v krakovacích plynech. Používá se jako velmi dobré polární rozpouštědlo a je důležitá pro výrobu esterů a octanů.
olejová kyselina, CH3(CH2)7CH=CH(CH2)7COOH
bezbarvá kapalina tuhnoucí při 16 °C, ve vodě nerozpustná. Je vázána v řadě rostlinných olejů.
trpalmitová kyselina, CH3(CH2)14COOH
bezbarvá krystalická látka, ve vodě nerozpustná, rozpustná v polárních rozpouštědlech. V přírodě se vyskytuje v tucích a fosfatidech, kde je spolu s ostatními mastnými kyselinami vázána na glycerol. Její sodná nebo draselná sůl je součástí mýdel.
p-aminosalicylová kyselina
PAS – krystalická látka, která se vyrábí např. karboxylací m-aminofenolu oxidem uhličitým. Používá se jako lék proti tuberkulóze (tuberkulostatikum).
pantothenová kyselina
nažloutlá olejovitá kapalina, dobře rozpustná ve vodě a v ethanolu, nerozpustná v benzenu. Řadí se k vitamínům skupiny B.
Hustota 0,7, t.t. -147°C, t.v. 34°C
pentaerytritol
pentrit, čtyřsytný alkohol. Užívá se při výrobě plastických hmot, výbušnin a laků.
pentan, C5H12,
nasycený alifatický uhlovodík s pěti atomy uhlíku. Tvoří hlavní součást nízkovroucích uhlovodíkových frakcí z destilace ropy.
pikrami
krystalická výbušná látka žluté barvy, nerozpustná ve vodě. Při určité teplotě se explozívně rozkládá.
pikrová kyselina, HOC6H2(NO2)3
2,4,6-trinitrofenol nažloutlá krystalická látka; teplota tání 122 °C, málo rozpustná ve vodě, silně hořké chuti. Připravuje se nitrací fenolu nebo nitrací fenol-2,4-disulfokyseliny. Na rozdíl od svých solí je bezpečná, exploduje pouze prudkým přehřátím na vysokou teplotu nebo iniciací rozbuškou. Slouží k charakterizaci organických bází, se kterými vytváří žlutě zbarvené pikráty přesných teplot tání. S aromatickými sloučeninami vytváří komplexy. Ztuhlá tavenina pikrové kyseliny je výbušnina ekrazit.
propan, C3H8
bezbarvý plyn, patří do skupiny alkanů; zkapalňuje při –42,2 °C a tuhne při –187,7 °C. Je součástí zemního plynu a rafinačního plynu při zpracování ropy. Díky vysoké kritické teplotě (102 °C) jej lze bezpečně skladovat v kapalném stavu v ocelových tlakových lahvích. Ve směsi s butanem (propan-butan) se používá jako plynné palivo. Slouží jako surovina pro výrobu propylenu a ve směsi s ostatními alkany jako palivo a pohonná hmota.
propanol
propylalkohol – jednosytný alkohol odvozený od propanu. Užívá se v organické syntéze a jako rozpouštědlo.
2-propanon CH3COCH3
aceton, dimethylketon, jedno z nejpoužívanějších organických rozpouštědel (teplota varu 56 °C). Využívá se při výrobě acetátů celulosy, laků a odlakovačů, methylmethakrylátu (organické sklo) a k mnoha dalším laboratorním i průmyslovým syntézám.
propionát
chemie ester kyseliny propionové, např. propionát celulosy (ester celulosy, používá se jako surovina k výrobě plastických hmot a syntetických vláken).
propionová kyselina, CH3CH2COOH
kapalina s teplotou varu 141 °C. Má význam zejména jako látka konzervující vlhké obilí a jako chemický meziprodukt pro výrobu chlorovaných derivátů a některých herbicidů.
propylenglykol, CH3CH(OH)CH2OH
kapalina, teplota varu 189 °C, rozpustná i ve vodě; má přímé užití jako složka brzdových kapalin a jako zvláčňovadlo. Významný meziprodukt pro výrobu tzv. nenasycených polyesterů.
pyrazin [pyrazín], C4H4N2
1,4-diazin, heterocyklická dusíkatá látka, jejíž deriváty se používají jako léčiva.
pyrazol, C3H4N2
heterocyklická dusíkatá látka, jejíž deriváty slouží jako barviva nebo léčiva.
pyrimidin, C4H4N2
1,3-diazin, heterocyklická sloučenina, součást řady přírodních sloučenin, např. antibiotik, pterinů, purinů a vitamínů. Velmi významné jsou pyrimidinové báze cytosin, uracil a thymin, které jsou součástí nukleových kyselin.
pyrogallol
1,2,3-trihydroxybenzen, bezbarvá krystalická látka, teplota tání 132 °C. Získává se z kyseliny gallové. Je silným redukčním činidlem a v alkalickém prostředí kvantitativně pohlcuje kyslík (využití v plynové analýze).
pyrohroznová kyselina, CH3COCOOH
nejjednodušší a nejdůležitější 2-oxokyselina. Význam pro metabolické reakce má její anion pyruvát.
pyrokatechol
1,2-dihydroxybenzen, bezbarvá krystalická látka, teplota tání 105 °C. Lze ho izolovat z hnědouhelného dehtu. V alkalickém prostředí má redukční účinky a může sloužit jako fotografická vývojka
pyrrol, C4H5N
heterocyklická sloučenina obsažená v kamenouhelném dehtu. Bezbarvá kapalina páchnoucí podobně jako chloroform, málo rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech. Od pyrrolu je odvozena velká řada významných přírodních látek (chlorofyl, krevní barvivo, žlučová barviva).
redukton
kyselá organická sloučenina se silnými redukčními schopnostmi, např. 2,3-dihydroxypropenal.
ribosa
pentosa (2,3,4,5-tetrahydroxypentanal). Bezbarvá krystalická látka, teplota tání 87 °C, dobře rozpustná ve vodě. Má sladkou chuť, redukční vlastnosti. V přírodě se vyskytuje vázaná především v ribonukleových kyselinách.
rhodanovodík, HCSN
rhodanovodík, kyselina rhodanovodíková, kyselina thyokyanatá.
sacharosa, C12H22O11
sacharid v přírodě velmi rozšířený, který se získává z cukrové třtiny nebo z řepy. Patří k neredukujícím disacharidům, které se kyselou nebo enzymatickou hydrolýzou štěpí na směs glukosy a fruktosy (invertní cukr). Je nejpoužívanějším sladidlem. Slouží i jako srovnávací standard pro určení relativní sladkosti.
Hustota 0,001, t.t. -81°C, t.v. -°C
salicylaldehyd
2-hydroxibenzaldehyd, užívá se v parfumerii.
salicylová kyselina (CH3CO)OC6H4COOH
2-hydroxybenzoová kyselina, bezbarvá krystalická látka, teplota tání 159 °C, málo rozpustná ve vodě. Vyskytuje se v některých rostlinách (jahody, maliny, tavolník). Uměle se vyrábí karboxylací fenolátu sodného. Používá se v lékařství jako antiseptikum a keratolytikum, je též výchozí látkou pro výrobu kyseliny acetylsalicylové.
sarkosin [sarkozín], CH3NHCH2COOH
meziprodukt metabolismu cholinu v játrech a ledvinách.
fenylethylen C2H5-C6H5
styren, nenasycený uhlovodík, který se užívá jako surovina pro výrobu umělých hmot.
skořicová kyselina, C6H5CH=CHCOOH
3-fenylpropenová kyselina. Vyskytuje se ve dvou geometrických izomerech: a) trans-izomer (teplota tání 133 °C) se v přírodě vyskytuje např. v peruánském balzámu. Lze ho synteticky připravit zahříváním benzaldehydu s acetanhydridem a octanem sodným. b) cis-izomer lze získat parciální hydrogenací kyseliny 3-fenylpropionové; existuje ve čtyřech modifikacích o různých teplotách tání (32, 42, 58 a 68 °C).
sorbit
sorbitol – D-glucitol, alkoholický cukr ojediněle se vyskytující i v přírodě, průmyslově se však vyrábí redukcí (hydrogenací) glukosy. Sorbit se používá jako sladidlo pro diabetiky (má poloviční sladivost než cukr, v organismu se mění na fruktosu), k přípravě různých infúzních roztoků, v chemickém průmyslu, pro výrobu vitamínu C, některých speciálních tenzidů; dále se používá při výrobě některých typů léků a zubních past.
sorbová kyselina, CH3CH=CHCH=CHCOOH
bezbarvá krystalická látka, teplota tání 134,5 °C, nepatrně rozpustná ve vodě. Má fungicidní účinky (viz též fungicidy) a používá se ke konzervačním účelům.
stearová kyselina, CH3(CH2)16COOH
bezbarvá krystalická látka, teplota tání 71,5 – 72 °C, nerozpustná ve vodě, rozpustná v málo polárních rozpouštědlech. Vyskytuje se jako součást rostlinných a živočišných tuků a fosfolipidů. Její alkalické soli stearidy mají velký význam pro výrobu mýdla. Její estery s vyššími alifatickými alkoholy tvoří (spolu s analogickými estery ostatních vyšších mastných kyselin) podstatu vosků.
stilben C6H5-CH=CH-CH6H5
trans-1,2-difenylethen C6H5-CH=CH-CH6H5, aromatický uhlovodík. Některé jeho deriváty se používají ve farmaceutickém a barvářském průmyslu.
škrob (C6H10O5)n
vysokomolekulární polysacharid, základní stavební jednotkou je D-glukopyranosa. Škrob není strukturně jednotná látka; je složen z amylosy (asi 20 %) a amylopektinu (asi 80 %). Vyskytuje se výhradně v rostlinách (ve tvaru zrn, typických svou mikrostrukturou), a to v semenech (obiloviny), hlízách (brambory), dřeni (ságovník). V ČR je nejvýznamnější škrob bramborový a kukuřičný; brambory obsahují 17 – 20 % škrobu, obilniny 65 – 75 % škrobu. Zahříváním se štěpí na dextriny, kyselou nebo enzymovou hydrolýzou se štěpí na přímo zkvasitelné složky maltosu a glukosu. Je důležitou živinou a zpracovává se průmyslově pro potravinářské i technické účely. Škrob se též využívá v jodometrii jako indikátor.
tereftalová kyselina, C6H4(COOH)2
1,4-benzendikarboxylová kyselina, získává se oxidací p-xylenu. Má mimořádný význam pro výrobu syntetických vláken (tesil).
tetrachlorethylen Cl2C=CCl2
perchlorethylen, bezbarvá kapalina, rozpouštědlo, teplota varu 122 °C; používá se k čištění skvrn.
toluen, methylbenzen, C6H5CH3
aromatický uhlovodík; bezbarvá kapalina, rozpouštědlo, surovina pro výrobu mnoha organických sloučenin. Látka s omamnými účinky; způsobuje selhání dýchání a srdeční činnosti.
tetrachlormethan, CCl4
chlorid uhličitý, CCl4, tetrachlormethan, zkratka tetrachlor, bezbarvá těžká kapalina nerozpustná ve vodě. Používá se v chemických výrobách jako rozpouštědlo a jako náplň do hasicích přístrojů. Pro toxické vlastnosti se od jeho použití upouští.
trichlorethylen, CHCl=CCl2
bezbarvá kapalina, teplota varu 87 °C; nejstarší rozpouštědlo pro čištění textilií a odmašťování kovů; též extrakční rozpouštědlo v chemickém průmyslu. Získává se z acetylenu a chloru.
valerová kyselina
pentanová kyselina, nepříjemně páchnoucí kapalina. Její estery jsou vonné látky.
vanilin
aromatický aldehyd, který se vyskytuje v tobolkách vanilovníku pravého (Vanilla planifolia) nebo se připravuje synteticky. Používá se v potravinářství a v parfumerii.
vinná kyselina, HOOCCH(OH)CH(OH)COOH
(2,3-dihydroxybutandiová kyselina). Existuje ve třech prostorových izomerech jako L(+) vinná kyselina, její D(–) antipod a opticky inaktivní kyselina mesovinná. Jsou to bezbarvé krystalické látky rozpustné ve vodě, příjemné kyselé chuti. V přírodě (např. v ovoci) je nejvíce rozšířen L(+) antipod a racemická kyselina vinná čili kyselina hroznová (acidum racemicum; název racemát je používán pro všechny ekvimolekulární směsi antipodů). Vinná kyselina se používá v potravinářství.
vinylacetát, CH3COOCH=CH2
nenasycený ester kyseliny octové. Používá se jako monomer pro výrobu polyvinylacetátu a jeho kopolymerů.
hexadekan,C16H34
nasycený uhlovodík; cetan, jeden z alkanů.
vinylchlorid CH2=CHCl
významný organický chlorderivát, monomer pro výrobu polyvinylchloridu (PVC) a různých kopolymerů. Původně se vyráběl adicí chlorovodíku na acetylen; v současnosti se jako výchozí surovina používá 1,2-dichlorethan.