Jak se liší měkká voda od vody mořské a minerální ví snad každý. Ne každý už ale ví co způsobuje tvrdost vody.
Tvrdost vody je způsobena rozpuštěnými solemi vápenatých a hořečnatých sloučenin.
Rozeznáváme tvrdost:
a) přechodnou je způsobena Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2. Povařením mizí protože z hydrogenuhličitanů vznikají méně rozpustné uhličitany.
b) trvalou je způsobena rozpuštěnými CaSO4 a MgSO4, které se varem nerozkládají
Celková tvrdost je součtem tvrdosti přechodné a trvalé udáváme ji v tzv. stupních německých (1°něm. = 10 mg CaO v 1 l vody.).
Snižování tvrdosti vody se provádí tzv. změkčováním.
Změkčování vody
a) Dekarbonizace – provádí se varem HCO3– à CO32+
b) Srážením – probíhá působením CaO a Na2CO3.
c) Změkčování iontoměniči
Základen iontoměničů je syntetická pryskyřice. Iontoměniče rozdělujeme na
Katexy – mění Na+ nebo H+ za Ca2+ a Mg2+ ve vodě
Anexy – mění OH– za HCO3-, SO42- a Cl–
Druhy vod
Pitná voda by měla mít tvrdost 10-20°něm. A musí být zdravotně nezávadná, nesmí překročit normy choroboplodných bakterií a hranici ČSN obsahu NH4+, NO3-, NO2- a dalších iontů.
Napájecí voda pro parní kotle musí být co nejúplněji zbavena minerálních solí, aby nevznikal kotelní kámen, který zanáší potrubí i vlastní zařízení kotelny vzniklým CaCO3 a CaSO4.
Kromě napájecí vody pro kotle v energetice, potřebujeme také velké množství vody chladící. Její úprava není složitá obvykle se odstraní část tvrdosti a voda se dezinfikuje tím se odstraní látky které by mohly potrubí zanášet. Chemický průmysl vyžaduje vodu zbavenou železnatých, manganatých a dalších iontů. Potravinářský průmysl vyžaduje vodu zbavenou železa a většinou i dezinfikovanou.