Významnou vlastností kovů je jejich elektropozitivita. Předáním valenčních elektronů vznikají kationty Jednotlivé kovy mají rozdílnou schopnost tvořit kationty. Mírou této schopnosti je rozpouštěcí napětí.
Podle hodnoty rozpouštěcího napětí(udáno ve voltech) řadíme kovy do elektrochemické řady kovů. V řadě je zařazen také vodík, jehož potenciál je roven nule.
Elektrochemická (Becketova řada kovů):
| Li | K | Mg | Al | Mn | Zn | Cr | Fe | Cd | Co | Ni | Sn | Pb | H | Sb | Bi | Cu | Hg | Pt | Au |
| -3,02 | -2,92 | -2,38 | -1,66 | -1,1 | -0,76 | -0,71 | -0,47 | -0,4 | -0,27 | -0,25 | -0,14 | -0,13 | 0 | +0,23 | +0,34 | +0,8 | +0,9 | +1,22 | +1,42 |
Řada začíná alkalickými kovy, tyto kovy rozkládají vodu za vzniku vodíku a končí ušlechtilými kovy platinou a zlatem. Prvky uvedené nalevo od vodíku nazýváme kovy obecné napravo kovy ušlechtilé.
Obecné kovy se rozpouštějí ve zředěných kyselinách za vzniku vodíku. Ušlechtilé kovy se ve zředěných kyselinách nerozpouštějí, rozpouštějí se pouze v koncentrovaných kyselinách za horka při těchto reakcích se neuvolňuje vodík. Při reakci s konc. kyselinou dusičnou vzniká oxid dusný nebo oxid dusičitý.
Příkladem může být reakce stříbra s kyselinou dusičnou:
3 Ag + 4 HNO3 à 3 AgNO3 + NO + 2 H2O
Kovy umístěné více vlevo jsou schopny vytěsnit ze solí ušlechtilejšího kovu elementární kov samy se rozpouštějí za vzniku své soli.
Např.: CuSO4 + Zn à ZnSO4 + Cu ,ale
ZnSO4 + Cu à Nereaguje, protože měď je v elektrochemické řadě umístěna vpravo od zinku.