Průběh elektrolýzy síranu měďnatého při použití měděných elektrod bude elektrolýza probíhat jinak než při použití grafitových elektrod.
Na katodě: Budou přecházet měďnaté ionty na atomy mědi
Cu2+ + 2e- à Cu
Na anodě: Měděná anoda se rozpouští za vzniku měďnatých iontů
Cu à Cu2+ + 2e-
Anoda tedy postupně ubývá, zatímco se průměr katody zvětšuje. Kdybychom zvážili katodu a anodu zjistili bychom že: „Úbytek hmotnosti anody = přírůstek hmotnosti katody“. Průmyslově se tato metoda používá k získávání vysoce čisté mědí pro výrobu elektrických vodičů. Tento proces se nazývá rafinace mědi.
Co ovlivňuje množství vyloučené mědi.
1) Čím déle elektrolýza probíhá tím více mědi se vyloučí.
2) Čím vyšší je hodnota elektrického proudu, tím více mědi se vyloučí.
Vzorec pro výpočet hmotnost látky vyloučené při elektrolýze:
m = A · t · I
m – hmotnost vyloučené látky
A – elektrochemický ekvivalent (v MFCHT), který závisí na chemickém složení látky
I – proud procházející elektrolytem (A)
t – čas (s)
Elektrolytické pokovování
Elektrolýzu můžeme také využít k pokrývání jednoho kovu vrstvou jiného koku. Tuto metodu nazýváme elektrické pokovování. Chceme-li pokovit niklový klíč stříbrem, můžeme použít elektrolyzér, který je uspořádaný takto: klíč slouží jako katoda a stříbrný plátek jako anoda. Jako elektrolyt je zde použit dusičnan stříbrný.
Elektrolytické pokovování má velký význam v průmyslu. Používá se například k nanášení chrómu na nárazníky aut nebo k nanášení cínu na povrch konzerv, které se vyrábějí z ocelového plechu.
| PRAVIDLA pro pokovování Pokovujeme-li předmět kovem X, použijeme: · Předmět jako katodu · Proužek kovu X jako anodu · Roztok soli X jako elektrolyt |