Plasty vyráběné polymerací

Polyethylen se vyrábí tlakovou polymerací ethylenu. Kvalitnější je nízkotlaký polyethylen, vyráběný za použití Zieglerových katalyzátorů. Spolu s polvinylchloridem a polystyrenem patří mezi nejrozšířenější plasty. používá se k výrobě lahví (PET), potrubí dalším výrobek jsou obalové folie známé po názvem Mikroten.

Polypropylen se způsobem výroby i použitím příliš neliší od polyethylenu. slouží k výrobě syntetických vláken.

Polystyren získává se polymerací styrenu (vinylbenzenu). Slouží k výrobě spotřebního zboží (hračky, kelímky atd.). pěnový polystyren se používá jako izolační materiál ve stavebnictví a také se přidává do speciálních betonových směsí.

Polyvinylchlorid známí pod obchodní značkou PVC, získává se polymerací vinylchloridu, za tepla se výborně tvaruje. Měkčené PVC se nazývá Novodur. Z novoduru se vyrábějí trubky, desky atd.. Měkčené PVC, označované jako Novoplast slouží k výrobě hraček, linolea, filmů , koženek atd.. Kopolymerací vinylchloridu a vinylacetatu vzniká plast, který se používá na výrobu gramofonových desek. Tento plast se nazývá Vinyl.

Polyvinylacetat se používá k výrobě latexů. což jsou nátěrové hmoty, které slouží k úpravě povrchů různých materiálů. Jeho hydrolýzou se vyrábí polivinylalkohol, který je součástí mnoho lepidel.

Polyakrylonitril samotný se obtížně zpracovává. Zato kopolymer vzniklý kopolymerací polyakrylonitrilu s vinilchoridem je zpracovávám na umělá vlákna.

Polymethylmethakrylát má rozsáhle využití jako tzv. organické sklo (plexisklo). Dále slouží k výrobě čoček a zubních protéz atd.. Kontaktní čočky se vyrábějí z hydrofilnějšího polymeru příbuzného s polymethylmethakrylátem.

Polytetryflourethyle (teflo) patří k tepelně i chemicky odolným plastům. Proto s z něho vyrábějí těsnění pro chemický průmysl.Dík své netečnosti našel teflon uplatnění také ve zdravotnictví kde se z něho například vyrábějí kostní náhrady. V domácnostech se používají pánve pokryté vrstvou teflonu pro přípravu jídel na minimálním množství tuku.

Polyoxymethylen (paraformaldehyd) vyrábí se polymerací formaldehydu. Má výborné mechanické vlastnosti proto se z něho vyrábějí součásti různých strojů.

Plasty vyráběné polykondenzací

Polyamidy připravují se kondenzací diaminu s dikarboxylovými kyselinami i. příkladem může být Nylon 66, který vzniká kondenzací hexamethylendiaminu a kyseliny adipové, polyamidy lze také získat polymerací cyklických amidů – laktamů (polyamid). Polyamidy se užívají zejména k výrobě textilních materiálů, dále se z nich zhotovují lana, ozubená kola a další drobné spotřební zboží.

Lineární polyestery se vyrábějí z dvojsytných alkoholů a dikarboxylových kyselin. Používají se podobně jako polyamidy na výrobu textilních vláken. většinou se používají ve směsích s bavlnou nebo vlnou. dále se z nich vyrábějí lana, magnetofonové pásky, filmy atd..

Zesíťované polyestery se dělí na alkydové pryskyřice nebo-li glyptaly vznikají esterifikací ftalanhydridu s vícesytným alkoholem, např. glycerolem. Vzniklý produkt se dále esterifikuje nenasycenými karboxylovými kyselinami, na jejich dvojných vazbách dojde k oxidační polymeraci, která způsobí zesíťování. nátěry z těchto pryskyřic jsou velmi odolné a lesklé. Nenasycené polyestery se vyrábějí esterifikací maleinanhydridu s ethylen-, propylenglykolem. Vzniklé lineární estery se zesíťují kopolymerací se styrenem. takto připravené polymery se využívají na přípravu nátěrových hmot, licích pryskyřis ve spojení se skelnými vlákny dávají lamináty, která slouží jako konstrukční prvky ve stavebnictví atd..

Fenoplasty jsou ze všech plastů nejdéle známé. připravil je v roce 1907L. H. Baekeland kondenzací fenolu s formaldehydem. Pokud se kondenzace ovlivňuje tak že vznikají lineární makromolekuly. vznikají látky nazývané novolaky. Ty se používají na výrobu lepidel a nátěrových hmot. uskuteční-li se polykondenzace za přítomnosti alkalických katalyzátorů vznikají nerozpustné netavitelné pryskyřice známe pod obchodními názvy Bakelit nebo Chemolit. tyto plasty se používají v mnoha spotřebních předmětech, ale nejčastější je využití v elektronice.

Aminoplasty Jsou plasty vzniklé polykondenzací formaldehydu s aminosloučeninami. Jsou to bezbarvé nebo bílé látky užívané v elektronice nebo k výrobě nátěrových hmot, tmelů, lepidel atd.. narozdíl od fenoplastů jsou zcela bez zápachu Nanášením na vhodný podklad vzniká vrstvený materiál užívaný k odkládání nábytku a ve stavebnictví jsou známé pod názvy Umakur, Umakart nebo Dukol.

Epoxidové pryskyřice jsou chemicky poměrně složité látky, připravované z dianu (2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propanu) a epichlorhidrinu (1,2-epoxy-3-chlorpropanu) a následné vytvrzování pomocí aminů nebo anhydridů karboxylových kyselin. Užívají se jako lepidla nebo tmely.

Silikony neboli organické polysiloxyny jsou sloučeniny s dlouhými řetězci, ve kterých se střídají atomy křemíku a kyslíku. Na atomech křemíku jsou ještě vázány uhlovodíkové zbytky. vyrábějí se v různých formách oleje, pasty, tmely atd. Používají se tam, kde by kaučuk ztratil svoje vlastnosti díky vysokým teplotám nebo chemikáliím. Charakteristickými vlastnostmi silikonů jsou chemická  a teplotní odolnost.

Plasty vyráběné polyadicí

poly-1,3-butadien byl původně nazýván Buna, protože byl získán polymerací butadienu v přítomnosti sodíku. V praxi se častěji používají kopolymery, které vznikají současnou polymerací 1,3-butadienu a styrenu (butadien-styrenový kaučuk, SBK) nebo 1,3-butandienu s akrylonitrilem (butadien-akrilonitrilový kaučuk, NBR).

Butadien-styrenový kaučuk patří mezi nejrozšířenější syntetické kaučuky. Zhotovují se z něho hlavně podrážky bot a pneumatuky.

Butadien-akrylonitrilový kaučuk je velmi odolný proti ropě a olejům proto se jím vykládají cisterny a nádrže ve kterých se tyto látky skladují.

Poly-2-methyl-1,3-butadien se velmi podobá přírodnímu kaučuku, proto má podobné použití.

Poly-2-chlor-1,3-butadien (cholropren) odolává dobře nepolárním rozpouštědlům je velmi elastický.