Jsou steroidní karboxylové kyseliny. v jejich molekule je obsažena polární i nepolární část, protože molekula obsahuje polární i nepolární část jsou tyto molekuly vysoce povrchově aktivní. žlučové kyseliny jsou hlavní součástí žluče, syntetizují se v játrech, ve žlučníku dochází k jejich zahuštění. Ze žlučníku jsou žlučové kyseliny vyplavovány do duodena (dvanáctníku) a do tenkého střeva. V tenkém střevu přetvářejí žlučové kyseliny lipidy a lipofilní vitamíny z potravy do formy micel. Kromě toho aktivují lipasy a současně zvětšují povrch lipidů, tím umožňují jejich jejich lepší vstřebávání.

žlučové kyseliny jsou krystalické látky, hořké chuti, rozpustné v alkáliích za vzniku solí.

Nejznámějšími ze žlučových kyselin jsou kyseliny cholová a deoxycholová.

Celkový fond žlučových kyselin je u dospělého člověka asi 60 mmol/den. Tento fond denně asi 10 x putuje trasou játra – žlučové cesty – střevo – portální oběh – játra. z tohoto množství se denně ztratí  stolicí asi 1,2 mmol a toto množství se musí doplnit.

Ztracené žlučové kyseliny se doplňují syntézou v játrech. výchozí surovinou pro syntézu je volný cholesterol.

syntéza probíhá takto: Nejprve proběhne hydroxylace na 7 uhlíku tím vznikne 7 – a –  hydropxycholesterol. dalším sledem reakcí vznikají primární žlučové kyseliny (kyselina cholová a chenodeoxycholová. v játrech se dále dále na žlučové kyseliny naváže glycin a taurin v této formě se vyloučí do žlučových cest. a dále do tenkého střeva. V tenkém střevě se učástní trávení potravy. Po ukončení tohoto procesu začnou sami podléhat účinkům střevních bakterií a z primérních žlučových kyselin vznikou kyseliny sekundární (kyselina deoxycholová a lithocholová).

 Při obstrukčním ikteru (uzávěr žlučových cest) se žlučové kyseliny hromadí ve žlučových cestách žlučníku a játrech. a proto v organizmu dochází k jejich sulfonaci. sulfonace snižuje toxické účinky žlučových kyselin a sulfonované žlučové kyseliny se vylučují 10x rychleji močí než normální žlučové kyseliny