Mastné kyseliny vázané v lipidech mohou být nasycené nebo nenasycené s lineárním nebo rozvětveným řetězcem.

Mastné kyseliny

Mastné kyseliny jsou vedoucí v energetickém hospodářství organizmů. Mastné kyseliny mají dlouhý řetězec většinou 4 – 26 uhlíků. V dnešní době je známo více než 50 mastných kyselin. Mastné kyseliny, které nají více než 10 uhlíků nevyskytují ve volné formě. Volné se v plazmě buněk nacházejí pouze tehdy pokud je má buňka připravené pro esterifikaci nebo energetický metabolizmus. Všechny mastné kyseliny mají sudý počet uhlíků, protože vznikají z aktivní formy kyseliny octová (CH₃CO s CoA)

Mastné kyseliny dělíme na:

• Nasycené

kyselina palmitová C₁₅H₃₁COOH

kyselina stearová C₁₇H₃₅COOH

• Nenasycené

kyselina olejová C₁₇H₃₃COOH

kyselina linolová C₁₇H₃₁COOH

kyselina linolenová C₁₇H₂₉COOH

kyselina arachidonová C₁₉H₃₇COOH

Kyselina linolová, kyselina linolenová a kyselina arachidonová byly dříve považovány za vitamín F. Bylo to z toho důvodu, že se myslelo že tělo si tyto mastné kyseliny nedovede syntetizovat. Dnes víme že tělo neumí syntetizovat jen kyselinu arachidonovou a musí ji přijímat v potravě.

Volné mastné kyseliny

V plazmě se nacházejí v koncentraci 100 – 200 mg · l^-1 což je asi 2,5% ze všech plazmatických lipidů (5000 – 8000 mg · l^-1). Volné mastné kyseliny jsou metabolicky nejreaktivnější. V klidu kryjí zhruba 30 % potřebné energie svalstva. Při tělesné námaze kryjí až 90% celkové spotřeby. Jelikož jsou nerozpustné ve vodě jsou v krevní plazmě vázány na albumin a ten je transportuje na jednotlivá místa a do všech tkání. Energii z mastných kyselin nedovedou využívat buňky centrální nervové soustavy, erytrocyty (červené krvinky) a buňky renálních tubulů ledvin. Při hladovce a cukrovce je lipolýza intenzivní avšak zužitkování neprobíhá do konce do krve jsou uvolňovány meziprodukty štěpení což jsou ketolátky (kyselina acetoctová, aceton, kyselina b- hydroximáselná)