Soli organických kyselin vznikají stejným způsobem jako soli anorganických kyselin náhradou atomu vodíku kovem. Organické kyseliny, které mají ve své molekule více karboxylových skupin mohou vytvářet i hydrogensoli.

Příprava solí karboxylových kyselin

Soli se nejčastěji připravují reakcí karboxylové kyseliny s hydroxidem nebo uhličitanem příslušného kovu. obě tyto reakce můžeme demonstrovat na reakci kyseliny octové s hydroxidem a uhličitanem sodným.

CH₃COOH  +  NaOH   à  CH₃COONa  +  H₂O

CH₃COOH  +  Na₂CO₃   à  2 CH₃COONa  +  CO₂  +   H₂O

Některé soli organických kyselin můžeme také připravit reakcí s neušlechtilým kovem, např. zinkem.

2 CH₃COOH  +  Zn   à (CH₃COO)₂Zn  +  H₂

Sodné a draselné soli vyšších mastných kyselin, zvané mýdla, se připravují zmýdelněním tuků, ve kterých jsou uvedené kyseliny vázané ve formě esterů (průběh reakce viz. estery).

Vlastnosti solí karboxylových kyselin

Významnou reakcí solí je jejich dekarboxylace, tedy reakce, při níž dochází k odstranění karboxylové skupiny. Reakce se provádí tak, že se bezvodá sodná sůl karboxylové kyseliny taví s hydroxidem sodným vzniká uhlovodík, který byl obsažen v karboxylové kyselině, ale má o jeden uhlík méně než měla výchozí sůl, dále pok vzniká uhličitan sodný (viz. následující reakce).

RCOONa  +  NaOH   à R-H  +  Na₂CO₃

Vzhledem k tomu že organické kyseliny jsou poměrně slabé, dají se ze svých solí vytěsnit pomocí anorganických kyselin, např. kyseliny chlorovodíkové

Využití solí karboxylových kyselin

Řada solí organických kyselin našla praktické využití. Mezi nejvýznamnější patří octan sodný a octan draselný, které slouží jako katalyzátory při tzv. Perkinově syntéze. Syntéza organických kyselin z aromatických aldehydů. Octan hlinitý nalezl využití při přípravě obkladů. Benzoan sodný je významné konzervačním prostředkem. Sodné a draselné soli vyšších mastných kyselin nalezly využití jako mýdla.