jsou deriváty uhlovodíků, v níž je skupina – OH připojena na uhlíkový atom, který není součásti aromatického jádra.
Alkoholy dělíme podle vazeb na: – nasycené (obsahují pouze jednoduché vazby)
– nenasycené (obsahuje jednu nebo více dvojných vazeb)
Dále můžeme alkoholy rozdělovat podle počtu hydroxylových skupin na:
– primární alkoholy
– sekundární alkoholy
– terciální alkoholy 

Toto dělení je podle toho, kolik C – C vazeb má uhlíkový atom nesoucí skupinu – OH.

alkoholy mohou obsahovat jednu nebo více hydroxylových skupin, avšak dvě nebo více – OH skupin na jednom uhlíkovém atomu může existovat je vyjímečně. Rovněž na izolované násobné vazbě není hydroxylová skupina schopná trvalé existence.

Chemické vlastnosti:

alkoholy s v přítomnosti různých látek mohou chovat jako kyseliny nebo zásady.

Účinkem alkalických kovů tvoří alkoholy soli zvané alkoholáty (alkoxidy), které jsou přibližně stejně silné jako hydroxidy alkalických kovů. Vznikají reakcí:
2 R – OH + 2 Na à 2 R – O-Na⁺ + H₂

V přítomnosti vody hydrolyzují za vzniku alkoholu a hydroxidu příslušného alkalického kovu..
R – O-Na⁺ + H₂O à R – OH + Na⁺ + OH^–

Alkoholáty jsou i účinnými nukleofilními činidly.
CH₃ – O^–Na⁺ + CH₃ – Br à CH₃ – O – CH₃ + Na⁺ + Br^– 

Působením silných anorganických kyselin (kys. Sírová) vznikají oxoniové soli, které za přítomnosti vody hydrolyzují zpět na alkohol a anorganickou kyselinu.
R – OH + HO – SO₂ – OH à R – O⁺H₂ + ^–O – SO₂ – OH
R – O⁺H₂ + -O – SO₂ – OH à R – OH + 2 H₃O+ + SO4^2-

Oxoniová soli nelze získat v pevném stavu, protože se při pokusech o jejich izolaci dochází k rozkladu na alkohol a kyselinu.

Primární a sekundární alkoholu jsou schopné velmi snadné oxidace na aldehyd nebo organické kyseliny. Terciální alkoholy jsou při působení oxidačních činidel velice stálé.
Primární alkoholy se například kyselím roztokem dichromanu draselného oxidují ne aldehydy a při působení nadbytku oxidačního činidla se oxidují až na organické kyseliny.
R – OH + O₂ à R – CHO + H₂O
R – CHO + O à R – COOH

Sekundární alkoholy se oxidují pouze do prvního stupně vznikají ketony
CH₃ – CHOH – CH₃ à CH₃ – CO – CH₃ (dimethylketon, propanon, aceton)

Další významnou reakcí alkoholů je esterifikace. Esterifikace je reakce, při které reagují alkoholy s anorganickými nebo organickými kyselinami.
R – OH + HO – NO₂ à R – O – NO₂ + H₂O
Alkohol + kys. Dusičná à alkylnitrát + voda

R – OH + HOOC – R´ à R – OOC – R´ + H₂O
Alkohol + organ. Kys. a ester karboxylové kyseliny
Zástupci: 
Methanol, methylalkohol CH₃OH 

je prudce jedovatá kapalina (způsobuje oslepnutí k otravě stačí 2 – 4 ml) o t.v. 65°C, neomezeně mísitelná s vodou. Vyrábí se ze syntézního plynu a užívá se jako rozpouštědlo.

ethanol, etanol, C₂H₅OH, ethylalkohol. 

Triviální název alkohol nebo líh. Vzniká kvašením některých monosacharidů; obsažen v alkoholických nápojích. Neomezeně mísitelný s vodou a s většinou organických rozpouštědel. Pro technické účely (jako rozpouštědlo) se denaturuje přídavkem methanolu, benzínu, benzenu nebo pyridinu.(t.v. 78 °C)

cyklohexanol, cykloalifatický alkohol, C₆H₁₁OH, 

meziprodukt pro výrobu cyklohexanonu. Vyrábí se hydrogenací fenolu nebo oxidací cyklohexanu.
Hustota 1,0, t.t. 25°C, t.v. 161°C

glycerol, HOCH₂CH(OH)CH₂OH, glycerin, 1,2,3-trihydroxypropan 

– trojsytný alkohol, viskózní, hygroskopická kapalina sladké chuti. Vzniká kvašením monosacharidů, vyrobit jej lze např. z propylenu. Používá se v kosmetice, farmacii, k výrobě třaskavin (nitroglycerin).

ethylenglykol, etylénglykol, HOCH₂CH₂OH, 

bezbarvá viskózní kapalina; teplota varu 198 °C. Je jedovatý; otrava se projevuje nevolností a zvracením