Amid kyseliny octové CH₃CONH₂

Látka obsahující funkční skupinu NH₂-.
Hustota 1.0, t.t. 82°C, t.v. 221°C

Reakce: 
CH₃CO-O-COCH₃ + (NH ₄)₂CO₃ à 2 CH₃CONH₂ + CO₂ + 2 H₂O
příprava amidu kyseliny octové

akrylová kyselina CH₂=CHCOOH

propenová kyselina, CH₂=CHCOOH, nenasycená kyselina; velmi snadno polymeruje na sklovitou hmotu, polyakrylovou kyselinu. Ostře páchnoucí kapalina (teplota varu 141 °C). Připravuje se karbonylací ethinu nebo oxidací propenu či propenalu. Její deriváty (nitril, estery) jsou důležitými surovinami pro výrobu polymerů.

acetylendichlorid, 1,2-dichlorethen, CHCl=CHCl

1,2-dichlorethen; používá se jako rozpouštědlo kaučuků, olejů a pryskyřic.

acetylchlorid, CH₃COCl

chlorid kyseliny octové, bezbarvá kapalina, která se užívá k acetylaci při výrobě léčiv a barviv.

adipová kyselina, HOOC(CH₂)₄COOH

kyselina hexandiová, dikarboxylová kyselina. Vyrábí se např. oxidací cyklohexanonu, používá se k výrobě polyamidových vláken, např. Nylonu 66.

acetylen – C₂H₂

technický název ethinu, uhlovodík s trojnou vazbou mezi uhlíky, za normálního tlaku a teploty bezbarvý plyn éterového zápachu s narkotickými účinky (teplota tání je –80,8 °C).Při zvýšeném tlaku exploduje, proto jej nelze zkapalňovat. Skladuje se pod tlakem, rozpuštěný v acetonu napojeném do porézní hlinky (dissous plyn). Převážná část acetylenu se vyrábí pyrolýzou zemního plynu, menší část rozkladem karbidu vápenatého vodou. Acetylen patří mezi technické plyny. Používá se při výrobě speciálních sazí a při autogenním sváření kovů. V současnosti se místo acetylenu, jako surovina pro chemickou výrobu, používá levnější a bezpečnější ethylen. Největší rozmach zaznamenala acetylenová chemie za 2. světové války v Německu.

anilín – C₆H₅NH₂ 

aminobenzen, bezbarvá kapalina, stáním tmavne. Jedovatá látka (i její páry). Získává se redukcí nitrobenzenu. Jedna ze základních surovin chemického průmyslu (barvířství, léčiva, vulkanizační činidla).
Hustota 1,0, t.t. -6°C, t.v. 184°C

anhydrid kyseliny octové, (CH₃CO)₂O

acetanhydrid, kapalina charakteristického octového zápachu, teplota varu 140 °C. Formálně lze acetanhydrid považovat za sloučeninu vzniklou ze dvou molekul octové kyseliny odštěpením jedné molekuly vody. Acetanhydrid se jako reaktivní acetylační činidlo využívá v chemickém průmyslu k acetylacím, zejm. k acetylaci celulosy (na její acetáty) a salicylové kyseliny (na acetylsalicylovou kyselinu – Aspirin). Acetanhydrid se vyrábí oxidací acetaldehydu (spolu s octovou kyselinou), popř. adicí octové kyseliny na keten, v současnosti i katalytickou reakcí oxidu uhelnatého s octanem methylnatým

benzaldehyd, C₆H₅CH=O

aldehyd benzoové kyseliny. Bezbarvá kapalina charakteristického zápachu po hořkých mandlích, teplota varu je 178 – 179 oC. Vyrábí se katalytickou oxidací toluenu. Meziprodukt v chemickém, barvářském a farmaceutickém průmyslu a při výrobě některých kosmetických přípravků.
Hustota 1,0, t.t -26°C, t.v. 179°C
Reakce:
2 C₆H₅COH + O₂ à 2 C₆H₅COOH

benzen, C₆H₆

nejjednodušší z aromatických uhlovodíků. Kapalná látka s charakteristickým zápachem, mísitelná s většinou organických rozpouštědel. Získává se izolací např. z koksárenského plynu nebo z ropy. Používá se jako rozpouštědlo a jako výchozí látka k syntézám velkého množství aromatických sloučenin. Je stabilní, neoxiduje se roztokem manganistanu, nereaguje za studena s bromem a těžko se hydrogenuje.
Hustota 0,9, t.t. 6°C, t.v. 80°C

benzofenon C₆H₅COC₆H₅

difenylketon, aromatický keton. Bílá krystalická látka; t. t. 45,5 °C. Používá se při výrobě léčiv, voňavek, insekticidů.

benzochinon, C₆H₄O₂

žluté krystaly dráždivého zápachu. Zahříváním sublimuje, s vodní parou těká. Připravuje se oxidací anilinu oxidem chromovým. Prudce jedovatý, silně dráždí pokožku; p-benzochinon a jeho deriváty se nacházejí v obranných sekretech řady členovců. Více než 90 různých benzochinonů bylo izolováno z rostlin, hub a plísní. Benzochinonový kruh je důležitou součástí dýchacího řetězce a fotosyntézy

benzoyl, C₆H₅CO

jednovazná skupina, teoreticky odvozená odtržením hydroxylové skupiny ze vzorce kyseliny benzoové. Patří mezi běžné acyly.C

benzonitril C₆H₅CN

nitril kyseliny benzoové, jedovatá kapalina. Používá se v organické syntéze i jako rozpouštědlo.

benzoová kyselina, C₆H₅COOH,

monokarboxylová aromatická kyselina. Bílá krystalická, snadno sublimující látka. V přírodě je složkou pryskyřic a balzámů. Vyrábí se např. oxidací toluenu nebo z ftalanhydridu. Používá se v potravinářství jako konzervační činidlo.
Hustota 1.2, t.t. 122°C, t.v. 250°C
Reakce: 
C₆H₅CH₃ + KMNO₄ à C₆H₅COOH
Výroba kyseliny benzeonelové oxidací toluen.

benzylalkohol, C₆H₅CH₂OH,

olejovitá kapalina příjemné vůně. V přírodě je obsažen např. v jasmínovém oleji.

benzylbromid, C₆H₅CH₂Br

kapalina se slzotvornými účinky.

benzylchlorid, C₆H₅CH₂Cl

ostře čpící, slzotvorná kapalina o teplotě varu 179 °C. Získává se chlorací toluenu. Prudce jedovatá. Je důležitým činidlem pro vnášení benzylové skupiny do molekul organických sloučenin a surovinou pro mnoho průmyslových syntéz, např. barviv nebo léčiv.

benzyn C₆H₄

dehydrobenzen, šestičlenný cyklický uhlovodík, vznikající jako nestálý meziprodukt při reakcích některých aromatických halogenderivátů, např. chlorbenzenu, s amidem draselným. Jeho konstituci lze vyjádřit jako konstituci benzenu s jednou trojnou vazbou.

borneol C₁₀H₁₈O

monoterpentický alkohol. Ve formě esterů se vyskytuje v silicích jehličnanů.

tribrommethan, CHBr₃

tribrommethan, sirupovitá kapalina o značné hustotě, vonící po chloroformu. Má sedativní a hypnotické účinky a je součástí některých léků proti kašli.

bullvalen, C₁₀H₁₀

tricyklický uhlovodík se třemi dvojnými vazbami, které se při teplotách nad 80 °C sice neustále a rychle přesmykují, ale tyto přesmyky nevedou ke změně jeho konstituce. Bullvalen je pevná a za standardní teploty stálá sloučenina.

butadien, C₄H₆,

1,3-butadien, nejjednodušší konjugovaný dien, CH₂=CH–CH=CH₂, obsahuje dvě dvojné vazby. Surovina pro přípravu syntetického butadienového kaučuku polymerací. Vyrábí se např. katalytickým rozkladem ethanolu. Obvykle se butadien nepolymeruje čistý, ale ve směsi s jinými nenasycenými sloučeninami (styren, akrylonitril).
Hustota 0,7, t.t. -147°C, t.v. 34°C

butan, C₄H₁₀

nižší alkan. Plynná látka, přítomná v zemním plynu. Slouží jako palivo do vařičů spolu s propanem.
Hustota 0,7, t.t. -147°C, t.v. 34°C

butanol, C₄H₉OH,

n-butylalkohol, 1-butanol, kapalná látka; vzniká spolu s acetonem při kvašení některých monosacharidů.

buten C₄H₈

buten, nenasycený alifatický uhlovodík, alken. 1-buten, cis-2-buten, trans-2-buten. Buteny se používají se k výrobě např. butanolu a butadienu.

butylacetát, CH₃COOC₄H₉

octan butylnatý. Připravuje se esterifikací octové kyseliny butanolem. Významné průmyslové rozpouštědlo.

cetan, hexadekan, C₁₆H₃₄

nasycený uhlovodík, alkan; teplota tání 18,1 °C, teplota varu 286,5 °C. Obsažen v zemním vosku, ropě ap. Používá se k hodnocení paliv pro Dieselovy motory stanovením čísla cetanového.

cetylalkohol, C₁₆H₃₃OH

tuhý alkohol, používá se v textilní výrobě a v kosmetice.

citral C₁₀H₁₆O

nenasycený terpenický aldehyd; nažloutlá kapalina citrónové vůně. Obsažen v citrusových plodech. Užívá se v kosmetice a v lékařství.

civeton C₁₇H₃₀O

nenasycený cyklický keton. Vonná látka pižma, žlázového sekretu cibetky. Používá se v parfumerii.

cyklobutan, C₄H₈

lehce zkapalnitelný plyn obsažený v ropě. Používá se jako rozpouštědlo.

cyklohexan ,C₆H₁₂

kapalný cykloalifatický uhlovodík, teplota varu 81 °C, chemický meziprodukt pro výrobu cyklohexanonu. Vyrábí se hydrogenací benzenu. Viz též hydrogenace.

cyklohexanol, C₆H_1OH

cykloalifatický alkohol, meziprodukt pro výrobu cyklohexanonu. Vyrábí se hydrogenací fenolu nebo oxidací cyklohexanu.
Hustota 1,0, t.t. 25°C, t.v. 161°C

cyklohexanon, C₆H₁₀O

cykloalifatický keton, teplota varu 156 °C, významný chemický meziprodukt pro výrobu syntetických vláken. Vyrábí se oxidací cyklohexanu a dehydrogenací cyklohexanolu.
Hustota 1,0, t.t. -32°C, t.v. 156°C

diethylether C₂H₅OC₂H₅

diethylether, dietyléter, často zvaný pouze éter. Těkavá, velmi hořlavá kapalina lehčí než voda; vynikající rozpouštědlo.

dichlorethan ClCH₂CH₂Cl

ethylendichlorid, ClCH₂CH₂Cl, chemický meziprodukt pro výrobu vinylchloridu; kapalina, teplota varu 84 °C. Vyrábí se z ethylenu a chloru.

dichlormethan CH₂Cl₂

methylenchlorid, kapalina, teplota varu 40 °C, průmyslové rozpouštědlo k odstraňování starých nátěrů a odmašťování kovů. Získává se chlorací methanu.

eruková kyselina

karboxylová kyselina obsažená v podobě glyceridu v řepkovém a hořčičném oleji.

ethan C₂H₆

etan, C₂H₆, uhlovodík, druhý člen z řady alkanů. Plynná látka, obsažená v zemním plynu. Surovina pro výrobu ethylenu.

ethanol C₂H₅OH

etanol, C₂H₅OH, ethylalkohol. Triviální název alkohol nebo líh. Vzniká kvašením některých monosacharidů; obsažen v alkoholických nápojích. Neomezeně mísitelný s vodou a s většinou organických rozpouštědel. Pro technické účely (jako rozpouštědlo) se denaturuje přídavkem methanolu, benzínu, benzenu nebo pyridinu.

ethylacetát, CH₃COOC₂H₅

etylacetát, octan ethylnatý, ethylester octové kyseliny, kapalina; teplota varu 77 °C. Průmyslové rozpouštědlo zejména pro nátěrové hmoty a některé extrakce. Vyrábí se esterifikací octové kyseliny ethanolem.

ethylbenzen C₆H₅ – C₂H₅

 

 

 

etylbenzen, kapalina; teplota varu 136 °C, chemický meziprodukt pro výrobu styrenu. Vyrábí se katalyzovanou reakcí ethylenu s benzenem.

ethylen CH₂=CH₂

etylén, eten, ethen,  nejjednodušší alken; a) plynná látka obsažená v zemním a koksárenském plynu. Získává se krakováním. Základní surovina v chemickém průmyslu, např. k výrobě ethylenoxidu, polyethylenu, styrenu; b) přirozený metabolit rostlin, který má charakter fytohormonu. Urychluje stárnutí květů, zrání plodů a opad listů. Tvorba ethylenu v rostlinách je ovlivňována auxiny.
Hustota 0,001, t.t. -81°C, t.v. -°C

ethylenglykol HOCH₂CH₂OH

etylénglykol, bezbarvá viskózní kapalina; teplota varu 198 °C. Je jedovatý; otrava se projevuje nevolností a zvracením.

fenanthren, C₁₄H₁₀

tricyklický aromatický uhlovodík, izomerní s anthracenem. Snadno se oxiduje na 9,10-fenanthrenchinon.

fenol, C₆H₅OH

bezbarvá krystalická látka charakteristického zápachu, delším skladováním tmavne. Izoluje se z dehtu, ale z 90 % se syntetizuje. Fenol lze alkylovat i acylovat; podléhá elektrofilním substitucím (nitrace, sulfonace, halogenace, nitrosace a azokopulace). Používá se k výrobě léčiv, herbicidů, plastů a syntetických vláken.
Reakce: 
C₆H₅OH + H₂SO₄ + HNO₃ à HCO₆H₂(NO₂)₃ + 3 H₂O
Nitrace fenolu.

fenylethylen C₂H₅-C₆H₅

styren, nenasycený uhlovodík, který se užívá jako surovina pro výrobu umělých hmot.

fluorbenzen

bezbarvá kapalina charakteristického benzenového zápachu.

formaldehyd, CH₂O

formaldehyd, CH₂O, methanal, nejnižší aldehyd. Dodává se ve formě 40% roztoku ve vodě (formalín). Používá se na výrobu fenolických pryskyřic, aminoplastů, polyacetalových pryskyřic, ke sterilizaci půdy ap. Vyrábí se katalytickou dehydrogenací methanolu.
Hustota 0,8(l), t.t. -92°C, t.v. -19°C
Reakce: 
CH₃OH + CuO à HCOH + Cu + H₂O
Formaldehyd vzniká oxidací methanolu.

ftalová kyselina, C₆H₄(COOH)₂

benzen-1,2-dikarboxylová kyselina. Bílá krystalická látka. Vyrábí se hydrolýzou ftalanhydridu. Společně se svými estery se používá např. jako změkčovadlo plastických hmot.
Hustota 1,6, t.t. 207°C, t.v. rozkl.

fumarová kyselina

trans-butadienová kyselina; krystalická bezbarvá látka. Používá se např. jako přísada prášků do pečiva.

fural C₂H₄O₂

heterocyklický aldehyd. Bezbarvá vonící kapalina, časem tmavne. Získává se z přírodního materiálu (otrub, kukuřičné slámy, dřeva). Používá se jako výchozí materiál pro přípravu ostatních furanových derivátů, k extrakcím nenasycených uhlovodíků a k výrobě plastů.

furan, C₄H₄O

heterocyklická sloučenina s pětičlenným kruhem, kapalina. Získává se např. dekarbonylací furalu. Používá se zejm. pro výrobu rozpouštědla tetrahydrofuranu.

fytol, C₂₀H₄₀O

diterpenický olejovitý alkohol; součást molekuly chlorofylu, jehož enzymovým rozkladem vzniká.

gallová kyselina

kyselina 3,4,5-trihydroxybenzoová. Vzniká hydrolýzou tříslovin, např. taninů obsažených v kůře a plodech rostlin (dub). Její glykosidy (taniny) se používají v koželužství.

glutamová kyselina, HOOCCH(NH₂)C₂H₄COOH

2-aminopentandiová kyselina. Jedna ze 20 základních (esenciálních) aminokyselin.

glutarovákyselina,HOOC(CH₂)₃COOH

pentandiová kyselina. Je obsažena v cukrové řepě.

glycerol, HOCH₂CH(OH)CH₂OH,

glycerin, 1,2,3-trihydroxypropan – trojsytný alkohol, viskózní, hygroskopická kapalina sladké chuti. Vzniká kvašením monosacharidů, vyrobit jej lze např. z propylenu. Používá se v kosmetice, farmacii, k výrobě třaskavin (nitroglycerin).

glutarovákyselina,HOOC(CH₂)₃COOH

pentandiová kyselina. Je obsažena v cukrové řepě.

glycerová kyselina, HOCH₂–CH(OH)–COOH

hydroxykyselina, metabolicky velmi významná, zvláště její fosforylovaná forma, uplatňuje se při glykolýze a fotosyntéze.

glycin, H₂NCH₂COOH

aminooctová kyselina – nejjednodušší aminokyselina, složka peptidů a proteinů, jediná bez asymetrického uhlíku.
Hustota 1,6, t.t. 262°C, t.v. rozkl.

heteroauxin, 3-indolyloctová kyselina

– heterocyklická kyselina; látka ovlivňující např. dělení buněk, tvorbu kořenů a květů, syntézu bílkovin.