Absorpční spektrum je závislostí hodnoty charakterizující absorbci na vlnové délce. Je charakteristické pro každou látku. Absorbční spektrum přináší základní informace a absorbujícím prostřední o rozpouštědle. Lze z něho vyvodit optimální podmínky pro stanovení dané látky.
Absorbční křivka
Udává závislost absorbance na vlnové délce, lze ji získat manuálním proměřováním absorbance při určité vlnové délce nebo za použití automatických registračních přístrojů spektrofotometru. Při pohledu na křivku zjistíme vrchol křivky v tomto vrcholu má systém nevyšší absorbanci a proto se zde dosáhne nejcitlivějšího měření. vlnovou délku při které je absorbance nejvyšší označujeme jako l(max).
Izosbestický bod
Některé látky (acidobazické indikátory) nají při odlišném pH rozpouštědla jiné absorbanční křivky s jinými maximy absorbancí. To znamená že koncentraci látky v roztoku a různém pH nemůžeme zjišťovat z hodnoty maximální absorbance, ale na křivkách se hledá společný bod, ve kterém má indikátor při různém pH stejnou absorbanci.Tento bod nazýváme, jako izosbestický.
Významné izosbestické body acidobazických indikátorů
indikátor; pH; izosbestický bod (nm)
methyloranž; 2,6-5,0; 469 nm
bromkresolová zeleň; 3,4 – 5,2; 509 nm
neutrální čerň; 5,6-8,4; 480 nm
thymolová modř; 1,2-3,4; 485 nm
7,4-10,2; 500 nm
fenolová červeň; 6,2-9,2; 481 nm
p-nitrofenol; 5,0-9,0; 350 nm
bromthymolová modř; 3,0-4,6; 496,2 nm
Absorbující systémy
Je-li v analyzovaném roztoko více absorbujících složek, je výsledná absorbance součtem jednotlivých absorbancí přítomných složek. Chceme-li měřit koncentrace obou složek, hledáme takovou vlnovou délku při které má první absorbující složka nejvyšší absorbanci a druhá složka absorbanci téměř nulovou, pro druhou složku platí pravý opak.