Bezpečnost
Pokud jste s chemií a pokusničením neměli dosud nic společného, je tato kapitola věnována právě vám.
Hned na začátku vás chci varovat,abyste se hned nepouštěli do složitých návodů, kde pracujete s nebezpečnými chemikáliemi a komplikovanějšími postupy. Začněte s něčím jednodušším.(pozn. Všeho s mírou):-)
Nádobí:
V chemické kuchyni se jako nádobí používá hlavně skleněných nádob (kádinek, baněk..). Má to své důvody, protože sklo je vůči většině agresivních chemikálií odolné. Skleněné nádoby také snesou zahřátí na vyšší teploty(500-1200°C), nesmíme je však rychle ochladit, pak vám nezbyde než rozbít prasátko a běžet koupit novou baňku. Sklo je taky křehké (jo a taky dost drýhý na to abycho ho jen tak vyhodili z okna)
Do skleněných nádob nedávejte kyselinu fluorovodíkovou ani směsi fluoridů s kyselinami – sklo se může naleptat až rozpustit.
Toliko z vlastností chem. nádobí.
Chemikálie :
Silné anorganické kyseliny jako kyselina sírová, dusičná, chlorovodíková jsou silné žíraviny, naleptávají kůži. Zasažení oka koncentovanou kys.sírovou, nebo dusičnou je jistou poukázkou na slepeckou hůl.
Koncentrovaná kyselina dusičná působí také silně oxydačně a při styku s dřevěnými předměty je může zapálit.
Na organické látky působí nitračně za vzniku výbušných sloučenin. To se vám může stát, když ji budete zahřívat v baňce na olejové lázni a baňka vám praskne. Pro takové případy je lepší mít dopředu sepsanou závěť.
Vězte že většina chemikálií s kterými příjdete do styku jsou klasifikovány jako jedy.
Pozor, nevstřebávají se pouze požitím jak si někteří myslí, ale také vdechováním par a stykem s kůží. Tímto způsobem se můžete lehce přiotrávit např. u výroby některých nitrosloučenin (nitrobeenzen), pokud se dostane do styku s kůží. Tyto ,,slabé“ otravy se projevují bolestí hlavy, která mizí po 5-24 hodinách.
Rozpouštědla :
Budou na vás při delším vdechování působit omamně až vesele, ale pak vás bude hrozně bolet hlava . Při vysokých koncentracích zemřete na otravu krve nebo udušení, v případě požití oslepnete(v lepším případě). Vyjímkou je Ethanol z kterého se sežerete a nakonec pozvracíte :-)).
Se vzduchem tvoří výbušnou směs, takže žádný kouření:-)).
Rada do života:
Pokud se už něco rozhodnete vyrábět dodržujte vždy přesně stanovené předpisy!!!!
Je-li někde napsáno : kyselina Sírová čistá, musíte použít čistou a ne technickou nebo dokonce z akumulátoru . To se prostě nedá zaměňovat a pokud se vám to stane máte 3 možnosti jak to dopadne :
a, pokus se povede a všechno je v pohodě
b, pokus se nepovede, jinak je všechno taky v pohodě
c, pokus se povede, ale musí vás seškrabávat ze zdi.
Práce s ostatními chemikáliemi
| Hořlavina | b.varu (°C) | b.vzplanutí (°C) | dolní mez výbušnosti | horní mez výbušnosti | Interval výbušnosti |
| Aceton | 56,3 | -18 | 1,7 | 14,8 | 13,1 |
| Acetaldehyd | 20,4 | -27 | 3,8 | 57 | 53,2 |
| Benzen | 80,1 | -12 | 1,0 | 9,2 | 8,2 |
| Benzín | 72 | +2 | 2,1 | 5,2 | 3,1 |
| Ethanol | 78,3 | +13 | 3,2 | 19 | 15,8 |
| Ether(diethyl) | 34,6 | -41 | 1,0 | 48 | 47,0 |
| Methanol | 64,7 | +10 | 5,5 | 36,2 | 30,7 |
| Sirouhlík | 46,2 | -30 | 1 | 50 | 49,0 |
| Toluen | 110,6 | +4 | 1,1 | 7 | 5,9 |
Páry hořlavin mají vyšší hustotu než vzduch a hromadí se při zemi, páry se šíří po ploše a mohou i na velkou vzdálenost vzplanout.
Pracovat s nimi musíme v digestoři, v dobře větrané místnosti nebo venku. Při manipulaci(např. přelévání) musíme v blízkosti vypnout všechny zdroje otevřeného plamene(kahany, oheň v kamnech, plynové spotřebiče, cigarety), pozor dáváme také na žhavé předměty(elektrické vytápění odporovou spirálou, rožhavený el.vařič) nezapínáme ani nevypínáme el.spotřebiče(přeskok jiskry).
Spolu nemísitelné látky:
Některé chemikálie mohou spolu reagovat za vzniku jedovatých nebo výbušných sloučenin a pokud nejsou použity pro záměrnou a kontrolovanou reakci, může dojít k nebezpečné reakci nebo znehodnocení látek. Rozhodně se nesmí tyto látky bezdůvodně spolu mísit nebo dokonce takovéto směsi uchovávat.
Nebezpečné kombinace chemikálií:
| Látky které spolu nesmí reagovat | reakce | |
| Acetylen | halogeny(F,Cl,Br,I), měď, stříbro, rtuť | nebezpečí výbuchu, extrémně citlivé třaskaviny |
| Aktivní uhlí | chlórové vápno, chlornany | nebezpečí požáru a výbuchu |
| Amoniak | chlórové vápno | nestabilní sloučeniny |
| Amonné soli | chlorečnany, manganistany | nestabilní třaskaviny |
| Azid sodný | olovnaté, měďnaté, stříbrné, rtuťnaté a jiné těžké kovy, koncentrované kyseliny | citlivé třaskaviny, HN3 (velmi nebezpečné)! |
| Ethanol | kyselina dusičná | při nekontrolované reakci vznik výbušného acetaldehydu(a jeho zapálení) |
| Ethery | sluneční světlo, peroxid vodíku | v obou případech vznik výbušných peroxidů |
| Glycerin | manganistany | samozápalná směs |
| Chlorečnany a chloristany |
síra, fosfor, cukr, škrob, organické látky, glycerin,práškové kovy, |
zápalné a výbušné směsi |
| Chlórové vápno | oleje, organické látky | nebezpečí samovznícení |
| Jód | acetylen, amoniak | extrémně citlivé třaskaviny |
| Kyselina dusičná | glycerin, alkoholy, cukry a škroby, fenol, éther, alkoholy aj.org.látky | výbušné sloučeniny, vznik požáru nebo výbuchu |
| Kyselina sírová konc. | chlorečnany, chloristany, manganistany | výbušné oxidy, následuje samovolný výbuch |
| Kyanidy, žlutá krevní sůl | kyseliny | vznik Kyanovodíku |
| Kyselina šťavelová | stříbro, rtuť | třaskaviny |
| Peroxid vodíku | organické látky (aminy,alkoholy, ketony), kyselina octová, práškové kovy, zápalné látky | nebezpečné a samozápalné třaskaviny, nebezpečí požáru |
| Uhlovodíky (silice, benzen) | halogeny(F,Cl,Br,I) | samozápalné |
| Manganistany | amonné soli !,glycerin, oleje, organické látky, kys.sírová | exploze, samovolné vznícení |
| Kyselina octová | chromany, dichromany, kyselina dusičná, peroxidy, manganistany | rozklad a následné nebezpečí výbuchu |